|
|
Ztracený epitaf a náhrobník Václava Hájka z Libočan
Mezihoráková, Klára
Již od počátku 17. století zmiňovali četní autoři pragensií hrob Václava Hájka z Libočan (katolický kněz a autor slavné Kroniky české, † 1553) s náhrobkem a epitafem v kostele sv. Anny kláštera dominikánek na Starém Městě pražském. Navzdory této skutečnosti obě památky beze stopy zmizely během 19. století. Zatímco o náhrobníku víme jen to, že byl ze „žlutého mramoru“, k epitafu se dochovaly nejen popisy, ale i dvě vyobrazení v mladších vydáních Kroniky české, z let 1718 a 1761. I přes tuto neúplnou dokumentaci je epitaf nejlépe poznanou částí vybavení kláštera sv. Anny. Článek poukazuje na překvapivou skutečnost, že tyto monumenty nebyly ztraceny v dražbách po zrušení kláštera v roce 1782, jak by se dalo očekávat, ale pravděpodobně o skoro sto let později.
|
|
| |
|
|
Sepulkrální produkce C. k. střední odborné školy sochařské a kamenické v Hořicích v letech 1884 - 1928
Machová, Gabriela ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Funerální tvorba byla nedílnou součástí produkce prestižní C. k. odborné sochařské a kamenické školy v Hořicích, později Státní československé průmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích. Předkládaná bakalářská práce bude prezentovat sepulkrální díla produkovaná v rámci aktivit hořické sochařské a kamenické školy v chronologickém sledu dle školních kronik a výročních zpráv a to v souvislostech s chodem a klíčovými osobnostmi školy. A to od doby jejího založení roku 1884, do odchodu druhého ředitele školy Václava Weinzettla, školního roku 1928-1929. Klíčová slova Hořice, sepulkrální umění, náhrobek, hřbitov, sochařství
|
|
|
Hrob, náhrobek, hřbitov. Okruh motivů v českém malířství 19. století
Kučerová, Anežka ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
(česky) Diplomová práce Hrob, náhrobek, hřbitov. Okruh motivů v českém malířství 19. století vychází z analýzy obrazů, kreseb a grafik významných českých malířů napříč celým devatenáctým stoletím. Prostřednictvím případových studií budou představeny rozdílné způsoby, jakými umělci pracovali s funerálními motivy. Někteří malíři se věnovali sledovanému tématu systematicky a opakovaně po celou dobu své tvorby, jiní se funerálních námětů dotkli sice okrajově, ale leckdy o to výrazněji. Umělci začleňovali do svých děl motivy hrobů, náhrobků a hřbitovů z rozličných podnětů od romantického zájmu o estetiku neobvyklosti a tajemnosti, potřebu zachycení osobních zkušeností a pocitů, přes žánrové výjevy odehrávající se na hřbitovech, ilustraci dobové literatury, dokumentární zachycení konkrétního místa až po obecnou potřebu symbolicky vyjádřit konečnost života. Představené malby, kresby a grafiky budou dány do souvislosti s kulturou pohřbívání devatenáctého století či s dobovou literaturou sledující stejné téma. Tento fenomén byl přirozeně reflektován také zahraničními umělci, některá jejich konkrétní díla jsou v diplomové práci rovněž zmíněna jako analogie k dílům českých umělců.
|
|
|
Funerální litina Podbrdska ve světle kontaktů s centry výroby litiny v Prusku a na Moravě v 19. století.
Bělová, Jana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Funerální litina poskytuje jedinečný vhled do prolínání světa umění se světem řemesla v 19. století. Podbrdsko představovalo v tomto období důležité ohnisko, z něhož se šířila jak umělecká invence, tak kvalitní řemeslo. Projekt "Funerální litina Podbrdska ve světle kontaktů s centry výroby litiny v Prusku a na Moravě v 19. století", financovaný z Grantovou agenturou univerzity Karlovy ukazuje podbrdskou funerální litinu ve kontextu s nejdůležitějšími centry výroby litiny v Prusku na Moravě a v Rakousku. Bylo popsáno a vyhodnoceno 39 vzorníků a zpracována fotodokumentace 2020 litinových náhrobků. Z toho 547 v Berlíně, 142 v Gliwici, na Hořovicku, Berounsku,Rožmitálsku, Plzeňsku a Plasku 559, na Blanensku a v okolí Frýdlantu nad Ostravicí 376, v Mariazell a okolí 396. Litinové funerálie stojí na pomezí umělecké a běžné komerční litiny. Středoevropskou funerální litinu 19. století lze rozdělit do třech základních okruhů. První okruh má své prameny v pruských královských slévárnách v Berlíně a Gliwici, k jejich odkazu se hlásí také plaská a fürstenberská berounská a také starší blanenská litina. Pro tento okruh je typické novoklasicistní a střízlivé novogotické tvarosloví. V Berlíně tato tradice tvarosloví pokračovala až do počátku 20. století. Druhý okruh má svůj původ na Podbrdsku. Vzorník, který...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.